Od té doby hrajeme denně tři až čtyři hodiny a už máme zhruba hodinu a půl vlastního repertoáru, což nám oběma připadá dost neuvěřitelné. Oba jsme hudebně vyrostli na ulici a oba ji považujeme za tu nejlepší konzervatoř. Po nějaké době jsme šli hrát do města a úspěch, který jsme měli, nás definitivně přesvědčil. Nějak jsme se sečetli, kytarové aranže vznikají doslova samy od sebe a oba máme pocit, že se nám daří předávat tu radost, kterou v nás vzbuzuje naše hudba. Nechceme na ulici skončit, ale začít, protože si oba myslíme, že začít „od píky“ se vyplatí, ať jde o jakoukoliv lidskou činnost. A také proto, že ulice je, pokud jde o veřejné produkce, vždycky tím nejtěžším, co existuje; máte pouze pár vteřin na to, abyste lidi zastavili a vytrhli je z navyklých rituálů. A to se nám daří tak, jak jsme ani nedoufali, a to jsme na samotném začátku. A tak můžete spolu s námi sledovat, kam až se z té ulice dostaneme. Na odkazu si můžete poslechnout pár věcí, samozřejmě ve snížené kvalitě, protože jsme to nahrávali pouze na foťák, ale desku uděláme tak do půl roku, až si to všechno pěkně sedne.
Tohle je štěstí…
http://www.youtube.com/user/ParkmusicCZ?blend=16&ob=5