Majetek byl ukraden na příkaz Komunistické strany Československa, tak ať to zaplatí její minulí členové a členové dnešní KSČM. Spadla mi brada a pak jsem se rozesmál. Stejně jako když jsem osmdesátých letech slyšel historku, jak šel Vladimír Merta někým do budovy Rudého práva (což mi připadá jako vtip samo o sobě), pak šli po těch chodbách, on se tam prý pořád rozhlížel, všude se díval a ten chlap, co je vedl, se ptá:“Co si to tady tak prohlížíte, pane Merto?“ Pan Merta se usměje a říká: „To já abych se tady vyznal, až sem půjdu se samopalem.“
Přeju hodně štěstí, pane Merto…