Od jeho proslovu v Kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (který by bylo zřejmě zapotřebí znovu vysvětit) při zakládání toho jeho řádu jsem neviděl a neslyšel cosi tak zamindrákovaného a hloupého, navíc podkresleného tak debilně patetickou „hudbou“. A tak se tu zase mluví o národu a myslí se tím někdo jiný, než jsem já a moji blízcí. Zase mi tu někdo dokazuje, že tento druh vlastenectví patří k těm nejhorším pudům, jak řekl Oscar Wilde. Ne, nebudu se učit bojovat, nějak nevím, proti komu bych to měl dělat? Proti Cikánům? Proč? Třetina mých přátel jsou právě oni a ti ostatní to poznají po třech taktech, které zahraju na kytaru. Proti Muslimům? Proboha proč? Několik jich znám a nikdy mi nic neudělali. Proti černochům? Žádný mi nikdy neublížil. Proti komu teda? Nebo za co? Za Landu a jeho Bílou ligu? Za jeho muziku, která mi ze všeho nejvíc připomíná rozbitej flašinet? Za jeho uposranost, kterou maskuje právě tímhle? Za zničenýho Kryla, kterej musí doslova rotovat v hrobě? Pro vlast jsem schopen lecjakých obětí, ale z toho, čemu on říká „národ“, je mi jenom na blití.
Podle ohlasu, který tento proslov vyvolal, je jasné, že zamindrákovanej blbeček přitáhne další zamindrákovaný blbečky a bude nebezpečno, protože si nějak neumím představit, že by tento duševní invalida dokázal oslovit někoho, kdo má všech pět pohromadě, a vymyslet něco, co by nesloužilo hlavně jemu. Dobře si poslechněte tu dikci, to jak pořád přřřísahá, jak má strrrašnej strach, obrrrovskou obavu a jak si to užívá. Takovej už tady jednou byl a svět se z něj léčí dodnes…a taky se mu na začátku smáli.
A tak se asi přece jenom začnu učit bojovat. Proti zamindrákovanejm blbečkům…