Proč by nemohl být prezidentem předseda vlády, který je (většinou) aspoň nějak zakotven v realitě a nežije kdesi v nadoblačných výšinách vlastní úžasnosti (což se postupem času stalo všem prezidentům snad kromě T. G. Masaryka)? Na zahraničních cestách by se pak možná jednalo o praktických věcech a ne o kravinách, jako je to teď. Možná by se dost ušetřilo a nemyslím to jenom finančně. Možná by nebylo špatné, kdyby prezident nesídlil na Hradě, protože se nemůžu zbavit dojmu, že je tam nějaká zóna či pole bohorovnosti. Kandidáti, že kterých si mám příští rok vybrat, ve mně důvěru nevzbuzují. Ani jeden. Mám volit aktéra opoziční smlouvy? Mám volit člověka, kterému nevadí Kalouskovy padáky, byty a divné kontakty? Mám volit člověka, o kterém jsem před jeho půlrokem slávy nikdy neslyšel? Mám volit chlapa, kterej, ač pomalován, mluví jako prezidentská příručka a před lety mluvil jako čistokrevnej skinhead? Mám volit chlapa, kterej se chová jako předseda CŠV SSM a jede podle hesla Řekněte mi, co chcete slyšet, a já vám to řeknu? Asi volit nepůjdu. A co kdyby nešel nikdo? Vím, to je iluze. Jen mě to tak napadlo…
Blog | Tomáš Hokeš
A co kdybychom ho prostě zrušili?
K čemu nám vlastně je? Ze všeho nejvíc mi připadá jako fakt drahá figurka na dortu. Ano, mluvím o prezidentovi.