Komentáře: Práce

Od: Anonym

Anonym — Mon, 24 Jan 2022 13:18:37 +0000

Od: bětka.báthory

bětka.báthory — Sat, 24 Aug 2013 17:57:05 +0000

No jo, TH určitě hořce lituje,
že místo na umělecká řemesla se nedal na gender studies, politologii nebo management eurofondů. Unikla mu tak nádherná kariéra! Mohl být třeba kolegou prof Putny na fakultě humanitních studií a vzdělávat příští eurobyrokraty a MC/PC aktivisty…

Od: Taras

Taras — Fri, 23 Aug 2013 10:08:42 +0000

To už nejde,
jsem starý muž a těch deset let jsem v penzi. V mejch letech už namísto divočení po stavbách a s dámami je přiměřené spíš kartáčovat oblek do rakve a vymýšlet parte. Ale dělám pořád, na svým, teď se na čtrnáct dní proměním v dřevorubce, pak v zedníka, obkladače a přes zimu budu truhlařit, k tomu mám zahradu. Mám míň času než za mlada.

Paní Michaela se do mě navezla první, ta poznámka o fotce byla na mě, no a když dáma požádá, tak neodolám.

Ten fajn pocit z dobře udělané práce má asi tak jenom pětina lidí, těm ostatním to nevysvětlíte, pro ně je motorem buďto honba za prachama (tihle většinou práci prasí, šidí, zfušujou a poškozují zákazníky) nebo existenční nutnost, tihle dělají „do výše základního platu“.

Od: Th

Th — Fri, 23 Aug 2013 00:01:08 +0000

Ale vždyť já taky.
Konzultovali jsme to s leckým, nikdo na nic nepřišel. Ta zase vezměte nejakej kšeft…jenom pro ten pocit, když je to hotový, když jdete pryč a víte, že se věc povedla. Jak bez toho můžete žít? 🙂 A vy jste ten stejný pan Taras, který mluví tak ošklivě s paní Michaelou? Proč? Přeju hezký večer…

Od: Taras

Taras — Thu, 22 Aug 2013 23:46:24 +0000

Rád jsem si popovídal,
bez ohledu na tu vaši pitomou poznámku nahoře, já už jsem deset let z kšeftu venku a někdy mi to schází, i když si soukromě zedničinu na svým pořád dělám. Beru technický námitky zpět, pokud jste vyzkoušeli všechno, tak to jinak nešlo, pokud se to nemělo otlouct na cihlu a udělat znovu. Čemuž bych asi dal přednost. Ten břizolit na stříkání je v originálním balení skutečně měkký, jediné, co vysvětluje tu tvrdost je to, že do každý dávky už před stříkáním asi přimastili cementem (kvůli stejnoměrné barvě se to míchá do karbu najednou, tedy to museli mít bez cementu, protože to by jim tvrdlo), takže cement přidávali do kalfasu individuálně a nešetřili, asi měli strach, aby jim to na tom hladkým drželo. Nelíbil se mi ten prach, kterýho jste se přitom nažrali, to je to, co se načítá. Držte se řemesla, je fajn, pokud to baví.

Od: Th

Th — Thu, 22 Aug 2013 23:18:35 +0000

Řekl jsem si tolik, aby řekli ne.
Řekli ano, takže pokud jde o peníze, klidně bych si to dal znovu. A v tomhle počasí by to bylo jako dovolená. V zimě se to dělalo proto, aby to co nejmíň obtěžovalo lidi, protože jsme mohli utěsnit okna. Dráťák na vrtačce to nebral, i když jsme měli dost silnou. Podle mě to byl snad jenom cement. Když řekli břizolit, představil jsem si takový to nadejchaný, co člověk sundá drátěnym kartáčem ručně. Ale tohle bylo něco hroznýho. A tak jsme postupně vyloučili všechno a udělali to jediným možným způsobem.

Od: Th

Th — Thu, 22 Aug 2013 22:41:59 +0000

Pracuji rukama
doslova od dětství, vždycky mě bavilo vyrábět věci. Za celý život jsem měl asi čtyři úrazy ruky, ale ani jeden nebyl na šití. Pokaždé to byl zkrat a takový ten pocit, jaký člověk má, když omylem projede červenou. Někde vzadu ví, že je průser, pak mu to dojde a dupne na brzdu. A já si tam nadávám hlavně za to, že jsem si tam nedal blatník. Pořád jsem vyměňoval kotouče, dělal jsem to automaticky a neuvědomil si, že tohle je řeznej. A když se to stalo, nemohl jsem uvěčit svým očím, so jsem za blbce. Neriskuji.

Od: Th

Th — Thu, 22 Aug 2013 21:19:14 +0000

A o to asi jde…
Prostě při práci takhle přemýšlím. Třeba u vitráže ze začátku století: Tahle tabulka je z první republiky, tohle sklo se přestalo dělat, když přišli Němci, protože v tý sklárně začali tavit sklo na periskopy do ponorek, tohle je bolševická kapka a bolševický plexisklo, tady chybí kus červený…jo, mám stejnou…dali mi ji, když likvidovali Rudý koutek. To nejdražší přetahové sklo…tohle sem někdo přilepil kytem…ještě že to udělal, jinak by se ta vitráž už dávno rozpadla…jo a tenhle střep je z doby Rakouska-Uherska atd. Takže jsem čistil první republiku od bolševismu. Beru to spíš časově…vůbec mě nenapadlo že by se to mohlo někoho dotkout…ale jak vidím, Věčné ideje jsou asi skutečně věčné a každá generace si musí nabít hubu po svym…

Od: Th

Th — Thu, 22 Aug 2013 20:47:53 +0000

Když řeknu doktorovi
že mě bolí břicho, myslím tím, že mě bolí břicho. Proč by mi měl tedy dokazovat opak? Nenapsal jsem, že nemohl k doktorovi. Řekl, že tam dojde, tak jsme ho tam dovedli. Jsme sklenáři a dokážeme odhadnout, co je za hranicí. Skoro všichni se třeba bojíte skla a myslím že spolu s plechy je to nejnebezpečnější materiál a dobře víme, že sklo zabíjí rychle, pokud mluvím velkých tabulích. Takže pokud se někdo jenom píchne, tak je šťastnej. Na druhou stranu si každý nese svou jizvu, po který hodně zpomelil. Navíc nám bylo osmnáct, a to ještě chce být hrdina… 🙂

Od: Th

Th — Thu, 22 Aug 2013 20:36:12 +0000

Je vidět, že pán je
rozený gentleman, který zřejmě vyrostl v prvorepublikové vile…nebo se snad pletu?